Jökulsárlón
meta: v blízkosti N1 na trase mezi Skaftafellem a Höfnem
satelit: maps.google.cz/ po zadání souřadnic
64.048077,-16.182303 jezero
64.038915,-16.190479 černá pláž
(místo určuje zelená šipka)
notes: Ledovcové jezero je 190 m hluboké, na jeho hladině pluje množství ledových ker pocházejících z ledovce Bredamerkurjökull. Je ro typický obraz arktické krajiny a asi to byl důvod, proč tvůrci jedné z „bondovek“ tu natočili několik scén. Turisté mohou projíždět obojživelnými vozidly po jezeře, které jim nabízí půlhodinku úchvatných pohledů.
vizit: 110809
foto: vlastní viz vizit-islandem2b.webnode.cz/jizni-island/jokulsarlon/
glosa: z knížky Jana Buriana „Sága o cestě na Island“ (červenec 1994)
„...Drkotal jsem se po silnici číslo jedna (jízdu po silnici číslo dvě bych teda nepřál ani svému největšímu nepříteli) a najednou se na ledovcovém jezeře začaly vynořovat kusy ker neboli – jak my spisovatelé říkáme – špičky ledovce. Jezero se jmenuje Jökulsárlón a je to vlastně místo, kde se velké kusy ledu odlupují z kraje ledovce, načež pomalu plují vodami a tají, až jako malé kry dorazí do snad nejkratší řeky světa, která se po nějakých sedmi stech metrech vlévá do moře, anebo naopak – moře se vlévá do ní. Fjölmir Torfasson tu pořádá projížďky v motorovém člunu…Bylo k večeru, půl deváté, ale spolu se třemi staršími lidmi jsem se ještě na loďku vetřel. Led ochlazoval vzduch a my jsme projížděli mezi obrovskými kusy bílého, světle zeleného, modrého nebi černého ledu. – „Nejlepší výstava soch na Islandu,“ řekl jsem Švédce, která se se mnou dala do hovoru… Teprve tady jsem spatřil svého islandského ledního medvěda, ale taky hrocha, dračí hlavu a obrovského trola ležícího na boku…“
odkazy:
en.wikipedia.org/wiki/Jokulsarlon