Vestmannaeyjar
meta: souostroví jižně od Islandu
satelit: maps.google.cz/ po zadání souřadnic
63.443776,-20.300889 místo Lidových slavností
63.40629,-20.275387 místo vylodění pirátů
63.308982,-20.605888 ostrov Surtsey
(místo určuje zelená šipka)
vizit: 110806, 110807
foto: vlastní viz vizit-islandem2b.webnode.cz/jizni-island/vestmannaeyjar-heimaey/
glosa: z knížky Jana Burian „Sága o cestě na Island (červenec 1994)
„Ostrovy západních mužů získaly jméno podle irských otroků, kteří byli pravděpodobně prvními obyvateli jednoho z nejmladších souostroví na světě. Většina ostrovů vznikla z podmořských sopek v období před pouhými pěti až deseti tisíci lety. Tu zprávu ale nemám z první ruky, píšou to v průvodci. Poslední ostrůvek Surtsey vznikl v letech 1963-1967 a je tudíž mladší než já, což mne, proč to neříci, lehce znepokojuje…Pouze ostrov Heimaey s asi pěti tisíci obyvateli byl nepřetržitě obydlen. Na ostatních patnácti skalnatých ostrůvcích prý občas bydlili lovci papuchalky. Hlavně se tu ovšem loví ryby…Prvním stálým osídlencem tu byl Herjófur Bardursson, po němž se zřejmě jmenuje třípatrový parníček…V roce 1413 připadl ostrov Norům, pak tu měli své zájmy Britové, v šestnáctém století je vypudili Dánové. V roce 1627 bylo Heimaey rejdištěm marockých pirátů vedených holandským renegátem Janem Jantzenem; ti unesli 242 lidí, neboť doufali ve výkupné od dánského krále. Většina rukojmí však zemřela, ženy byly prodány jako konkubíny a řada mužů se přidala k pirátům. Po vyplacení výkupného se prý vrátilo do Heimaey pouze třináct lidí. V následujících letech stíhala katastrofa katastrofu. Kurděje a úplavice, na jejichž rozšíření nesla jistě vinu i jednostranná výživa ostrovanů (ryby, vejce, mořští ptáci). Občas vyschla pitná voda, v roce 1783 masivní sopečná erupce otrávila vodu mořskou a zabila všechny ryby kolem ostrovů..Počátkem sedmdesátých let dvacátého století tu žilo kolem dvou procent islandského obyvatelstva, ale ti produkovali přes patnáct procent celkového exportu země…“
plus: první víkend v srpnu se koná Herjólfsdaluru Lidový festival, kterým se oslavuje vznik první islandské
ústavy z 1. července 1874. Špatné počasí tehdy bránilo obyvatelům Vestmannaeyjar zúčastnit se těchto oslav, takže pořádali vlastní slavnost o měsíc později. Tato tradice trvá dodnes…Někdy je tento svátek popisován spíše jako opilecká orgie než jako kulturní událost…(z průvodce Lonely Planet-Svojtka&Co.)
odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/Vestmannaeyjar
https://www.photoguide.cz/island/vestmanske-ostrovy/
https://www.vestmannaeyjar.is/
https://www.visitwestmanislands.com/english/
https://www.youtube.com/watch?v=Yqf4E6otVww&feature=related
https://islandsmyndir.is/html_skjol/sudurland/vestmannaeyjar/vestmannaeyjar_forsida.htm
https://www.youtube.com/watch?v=V_BcyjsFvfE&feature=related
https://www.youtube.com/watch?NR=1&v=0_OSlImVi2E
Vestmannaeyjar-Heimaey
meta: centrum Westmannských ostrovů u jižního pobřeží Islandu
satelit: maps.google.cz/ po zadání souřadnic
63.445215,-20.276299 přístaviště
63.437136,-20.269797 hřbitov
63.439146,-20.268198 radnice
63.439391,-20.26823 socha trolky
63.449876,-20.279689 skaliska
(místo určuje zelená šipka)
notes: město se rozkládá asi na třetině stejnojmenného ostrova. Jeho nádherná poloha je dána skalnatými srázy, které se náhle tyčí za dobře krytým přístavem, kouřícím vrcholem sopky Eldfell a kuželovitým kopcem Helgafell. Před rokem 1973 na ostrově chyběla 221 m vysoká sopka Eldfell i sopečné pole o rozloze 3 km čtverečních. Helgafell, která je o 5 m vyšší, vznikla erupcí asi před 5000 lety.
vizit: 110806, 110807
foto: vlastní viz vizit-islandem2b.webnode.cz/jizni-island/vestmannaeyjar-heimaey/
glosa: z knížky Jana Buriana „Sága o cestě na Island“ (červenec 1994)
„…Co se to vlastně stalo? Týden před neočekávaným výbuchem sopky prý na ostrově vyhynuly všechny krysy. 23. ledna 1973 ve dvě ráno pukla země a vytvořila se trhlina, z níž se po dobu pěti měsíců vyvalilo více než 30 milionů tun lávy a popela. Obyvatelé ostrova měli značné štěstí, neboť pro špatné počasí zůstaly v přístavu všechny rybářské lodě, a tak ve velmi krátkém čase mohli být evakuování do bezpečí a po nich i domácí zvířata a velká část majetku. Dobrovolníci se snažili zachránit, co se dalo, přesto třetina města byla spálena lávou a třetina zasypána popelem.1349 rodin přišlo o domovy. Největším problémem však bylo nebezpečí, že láva přehradí ústí přístavu a uzavře ho.Za této situace se stal hrdinou dne fyzik Thórbjörn Sigurgeirsson, který přišel s nápadem hasit lávu chladnou vodou a tím zpomalit její pohyb. Američané později zapůjčili Islanďanům silnější vodní pumpy a ti nastříkali na lávu celkem šest milionů tun vody.Po několika týdnech se tato taktika ukázala jako úspěšná, nebezpečí, že dojde ke zničení přístavu pominulo a láva se jala odtékat na druhou stranu do neobydlených částí ostrova. Když erupce skončila, měli Islanďané novou sopku, podstatně lépe chráněný přístav a nikdo nepřišel o život. Ještě před koncem sopečného běsnění se začali první obyvatelé na ostrov vracet a vyhrabávat svá obydlí z více než třímetrových závějí popela. Koncem roku už lidé na Heimaey žili jako dřív, a jest-li nezemřeli, žijou tam dodnes…“
plus: u vchodu hotelu Þórshamar v ulici Vestmannabraut 28, která se od městského centra mírně zvedá, mnohé hosty zaujme černý zrnitý sloupek vysoký 140 cm a za ním na meziokenním pilíři vyvěšeny pod sklem tři fotografie. Výška sloupku představuje vrstvu sopečného popela, který tu v lednu roku 1973 napadal. Fotografie ten fakt dokumentují. Na jedné z nich, se satelitním snímkem města, je žlutými čarami vyznačena mocnost jednotlivých vrstev napadaného popela. Řidič našeho zájezdového autobusu, který nás po ostrově Heimaey vozil, stále usměvavý Stefan, nám na zvídavý dotaz prozradil, že v čase výbuchu sopky mu byly tři roky. Přesto si pamatuje na to ohnivé divadlo a na evakuaci. Celá jeho rodina se zpátky do Heimaey vrátila ještě týž rok.
odkazy:
www.photoguide.cz/island/vestmanske-ostrovy/
www.youtube.com/watch?v=8ddmJOD2OrU