Stykkishólmur
1 záznam
© Jarmila Zemčíková & Jiří Šesták, 2011
ISL západní, poloostrov Snæfellsnes
meta: na konci poloostrova Dórsnes, který vybíhá na sever do Breiðafjörðuru
vlastní foto: 11 0812 ISL 1-47
11 0813 ISL 48-50
11 0814 ISL 51-62
vizit-islandem5b.webnode.cz/zapadni-island/stykkisholmur/
satelit: souřadnice (místo určuje červený terčík)
65.077444,-22.7290117 radnice, ulice Hafnargata
65.073892,-22.7242517 nový kostel Stykkihólmskirkja na ulici Borgarbrout
65.080318,-22.7258427 Súgandisey, ostrůvek s majákem u přístaviště
65.07785,-22.7258347 Seabraut Ferry, přístav, výpravní budova
65.077216,-22.7290917 Norský dům, muzeum, ulice Hafnargata
65.066542,-22.7426527 Kirkjugarður Stýkkishólms, nový hřbitov
65.072127,-22.7275607 Fosshótel Stýkkishólmur, ul. Borgarbraut 8
notes:
Stykkisholmur, vzdálený 172 km od Reykjavíku, prý má přídomek největší vesnice na Snæfallsnessu, ale s tím hodnocením se v islandských poměrech dá směle polemizovat. Žije totiž vcelku rušným městským životem. Má zhruba 1200 obyvatel. Ten počet se ale každoročně výrazně zvýší v půli srpna, o tzv. Dánském dnu. Město se v tom čase pokryje dánskými vlaječkami a hosté, převážně z partnerského dánského města Koldingu, vymetají tancovačky a párty ve velkých společenských stanech. Stykkisholmur si název vypůjčil od menšího ostrůvku Stykki, který je ale trochu z ruky, až u Západních fjordů. V posledních čtyřech stoletích bylo svým dobře ukrytým přístavem důležitým rybářským, obchodním a administrativním střediskem. Ještě dříve byla zdejší oblast náboženským centrem pro pohany i křesťany. O počátcích osídlení pojednává Sága Eyrbyggja. Postačí, když si budeme pamatovat, že první osadník Þórólfur Mostrarskeggi sem z Norska přivezl dřevěnou svatyni a přilehlý záliv podle ní nazval Zálivem svatyně. Byl to také on, kdo opodál stojící horu nazval Posvátnou, píšeme o ní v záznamu Helgafell. Byl to podle všeho na tu dobu velký pokrokář, ale ne vždy mu zdejší osadníci dobré myšlenky opláceli, jak by si představoval. Kupříkladu jeho snaha o všeobecné dodržování hygieny osadníky (zřídil i uzavřené toalety) prý dokonce vyústila v dlouhou a krvavou řež s mnoha padlými. Těžko se nám to chápe. Stykkisholmur má dvě výrazné dominanty. První je nevysoký ostrůvek Súgandisey seskládaný přírodou z čedičových sloupů, porostlých mechem, s plochami zeleně a majákem na temeni, k nimž vedou zezdola úzké dřevěné schody. Za ním je v závětří přístaviště lodí různé tonáže, převážně trajektů. Druhou, výraznou dominantou je moderní kostel na pahorku nad městem. Jeho architektura prý má připomínat zasněžené vrcholky Snæfellsnesu, a tomu, kdo má větší představivost, třeba i sepjaté ruce k modlitbě. Tak jako valná většina kostelů na Islandu je i tento vybudován z betonu. (vlastní glosy s využitím průvodce Lonely Planet & Svojtka, 2002).
Věci se ve Stykkisholmuru hnuly kupředu na počátku 19.století, kdy Árni Thorlacius (1802-1891) zdědil po otci obchodní práva a v roce 1832 založil na ulici Hafnargata budovu Norska húsið (Norský dům), kde je dnes oblastní muzeum. Nový kostel na skalnatém pahorku nad městem svou konstrukcí prý připomíná vesmírnou loď (vida!). S jeho výstavbou začali v roce 1975, vysvěcen byl až o 15 let později. Zvonice má tvar žebříku, střecha je zčásti půlkulatá klenutá. V méně obvyklém interiéru visí ze stropu stovky žárovek. Nad sporými turistickými zajímavostmi ve městě vedou ovšem v letní sezóně přírodovědné výpravy k ptačím ostrůvkům v Breiðafjörðuru, severovýchodně od města. Můžete tu spatřit nepočítaně opeřenců: papuchálků, kajek, racků tříprstých, kormoránů, ba i orla mořského. Posádka lodi během plavby naloví mořské korýše na ochutnání cestovatelům. Zajímavostí je, že loď míjí nedaleko Stykkisholmuru dnes již neobydlený ostrůvek Ōxney, kde spolu několik let žili Eirik Rudý, objevitel Grónska, a jeho syn Leifur Eiríksson, objevitel Severní Ameriky. (průvodce The Rough Guide, 2005, česky vydala Yota 2006).