Bjarnarhöfn
1 záznam
© Jarmila Zemčíková & Jiří Šesták, 2011
ISL západní, poloostrov Snæfellsnes
meta: farma na severním pobřeží, napravo od okružní silnice N⁰1
vlastní foto: 11 0813 ISL 1-34
vizit-islandem5a.webnode.cz/zapadni-island/bjarnarhofn/
satelit: souřadnice (místo určuje červený terčík)
64.997863,-22.9657857 žraločí muzeum
64.996697,-22.9661477 farma
64.998356,-22.9610197 kostelík
notes:
Nejlépe bude, když nejprve ocitujeme to, co napsal o Bjarnarhöfnu průvodce z řady Lonely Planet, vydaný v češtině nakladatelstvím Svojtka@Co roku 2002: „Toužíte po silném zážitku? Navštivte farmu Bjarnarhöfn (tel. 438 1581) a podívejte se, jak farmář Hildibrandur Bjarnasson zpracovává podle islandské tradice národní „pochoutku“ hákarl (shnilé žraločí maso). Dokonce můžete i ochutnat a zapít to brennivínem. Rezervace jsou nutné.“
A abychom návštěvníky webu „shnilým žraločím“ moc nevystrašili, vezměme za vděk širším výkladem českého vydání encyklopedie Wikipedie: „Hákarl (celým názvem kæstur hákarl, nakládaný žralok) je islandský pokrm připravovaný ze žraločího masa. Podává se jako součást obložené mísy zvané Þorramatur a zapíjí kmínovou pálenkou brennivín. Specialita se vyrábí ze žraloka malohlavého nebo žraloka velkého. Krev těchto paryb obsahuje velké množství močoviny, která jim umožňuje udržovat osmotický tlak. Proto je jejich maso pro člověka jedovaté a vyžaduje před konzumací zvláštní úpravu. Je podrobeno kvašení pod velkým tlakem, při kterém z něj škodlivá tekutina vyteče. Původně se maso zahrabávalo do písku a zatížilo velkými kameny, v moderní době se používají zvláštní plastové kontejnery. Fermentace probíhá minimálně šest týdnů, pak se maso nařeže na pruhy a zavěsí do průvanu, kde se čtyři až pět týdnů suší. Poté se odstraní tmavý povlak a maso se nakrájí na kostičky (prodávané v obchodech zatavené v igelitu), které konzumenti napichují párátkem. Podle toho, z které části ryby je vyroben, se rozlišuje bílý (skyrhákarl) a tmavý (glerhákarl). Jídlo se vyznačuje silným specifickým zápachem po amoniaku a pikantní chutí připomínající uleželý sýr.“
Vše si můžete prohlédnout (a zmíněnou ochutnávku podstoupit) v místním žraločím muzeu. Takovou možnost nešlo nevyužít, žraločí jsme ochutnali, kostičku masa s kostičkou chleba a hlt brenivinu k tomu, na zážitek to stačilo. Kdo by snad po nakládaném žraločím zatoužil, ten světa kraj až na zdejší farmu cestovat nemusí. K dostání je v potravinářském obchůdku v tranzitu na letišti v Keflavíku. Dodejme, že na farmě s dalšími hospodářskými objekty chovají rovněž typické islandské koně. Mají také vlastní dřevěný kostelík. Ve foto galerii uvádíme foto veršovaného nápisu nad vstupem do kostelíka. Islandský text vyjadřuje vybídnutí chodit do Domu Páně s otevřeným srdcem a myslí a s pokorou pokleknout k vroucí modlitbě za zdejší farmu.
odkazy
www.youtube.com/watch?v=GHW3UGTyUEU
www.youtube.com/watch?v=wcukacekDG8
www.youtube.com/watch?v=vjoD10Kduck
www.youtube.com/watch?v=janp1oV3yEs